Než se vydáme na cestu kolem světa, je potřeba si ujasnit jednu věc: pojem národní květina nemá všude stejnou váhu.
Pivoňka nejen patří k nejoblíbenějším květinám, ale v Rumunsku má od roku 2022 ještě jednu významnou roli. Tamní zákony ji oficiálně prohlásily za národní květinu Rumunska, přičemž impulz přišel z Fakulty zahradnictví Univerzity agronomických věd a veterinárního lékařství v Bukurešti.
Zajímavé je, že rumunský národní symbol není omezen pouze na jednu jedinou pivoňku. Do konceptu národní květiny spadá několik planě rostoucích i pěstovaných druhů rodu Paeonia. V Rumunsku má pivoňka dlouhou kulturní tradici a je spojována například s krásou, vitalitou a zdravím.
Zatímco Rumunsko vsadilo na velkolepou pivoňku, Finsko reprezentuje mnohem skromnější konvalinka vonná (Convallaria majalis). Podle oficiálního finského informačního portálu byla vybrána proto, že je Finům velmi dobře známá a roste téměř po celé zemi. Její drobné bílé zvonkovité květy se objevují na začátku léta v lesích, parcích i zahradách a konvalinka má tak své místo také ve finské poezii a kultuře.
Švédové si svou národní květinu vybrali sami
Švédsko získalo svou národní květinu teprve poměrně nedávno. V roce 2021 uspořádala Švédská botanická společnost veřejné hlasování, do kterého bylo původně nominováno 30 rostlin.
Vítězem se nakonec stal zvonek okrouhlolistý (Campanula rotundifolia), švédsky liten blåklocka. Roste napříč celou zemí od otevřené krajiny až po horské oblasti a dnes jej jako národní květinu označuje jak Švédská botanická společnost, tak Švédská univerzita zemědělských věd.
U Spojeného království bychom si s jednou květinou nevystačili. Jednotlivé části totiž mají vlastní tradiční rostlinné symboly:
Právě tyto čtyři rostliny byly například spojeny v oficiálním emblému korunovace krále Karla III. v roce 2023. Botanicky přitom nejde vždy o jednu přesně definovanou rostlinu.
Shamrock dokonce není jedna konkrétní květina, ale tradiční označení trojlístku. Je proto přesnější mluvit o národních rostlinných symbolech než všechny čtyři automaticky označit za oficiální národní květiny.
Když se řekne Bulharsko a květiny, velmi rychle se dostaneme k růži. Především k olejnaté damašské růži Rosa damascena, jejíž pěstování je pevně spojeno se slavnou oblastí kolem Kazanlaku – Údolím růží.
Bulharské státní instituce samy růži označují za jeden z nejznámějších národních symbolů země. Ministerstvo cestovního ruchu připomíná také dlouhou tradici Festivalu růží v Kazanlaku a produkci proslulého bulharského růžového oleje, čemuž jsme se věnovali v samostatném článku: Damašská růže: Kde roste královna Bulharska?
Ukrajina je dobrým příkladem toho, proč je potřeba zacházet s pojmem „národní květina“ opatrně. Se zemí je silně spojována slunečnice. Ukrajinská národní banka ji například ve své symbolice popisuje jako tradiční symbol ukrajinské země a používá ji i jako obraz samotné Ukrajiny.
Ještě hlubší místo v ukrajinské lidové kultuře má ale kalina obecná (Viburnum opulus). Objevuje se v písních, výšivkách, rituálech a dalších projevech ukrajinské kultury a bývá chápána jako symbol domova, krásy, paměti i národní identity.
Asi málokteré spojení působí tak samozřejmě jako Nizozemsko rovná se tulipány. Vždyť komu z nás by se hned nevybavila barevná pole, Keukenhof, cibuloviny a obrovský květinářský průmysl, který udělal z tulipánu jeden z nejznámějších obrazů Nizozemska.
Dokonce i oficiální nizozemský turistický portál označuje tulipán za ikonu nizozemského dědictví. Jenže ikonická květina ještě automaticky neznamená oficiální národní květinu.
Právě u evropských zemí lze na internetu najít celou řadu sebevědomých tvrzení, která při bližším pohledu nejsou tak jednoznačná. U Francie se například objevuje fleur-de-lis, historický symbol spojený především s francouzskou monarchií. Současná Francouzská republika jej ale jako národní květinu nestanovuje.
U Německa se v populárních seznamech setkáte s chrpou. Její historická symbolika je však složitá a v různých obdobích byla spojována s různými politickými proudy. Označovat ji jednoduše za oficiální německou národní květinu by proto bylo zavádějící.
A Česká republika? Ani my nemáme zákonem stanovenou národní květinu, avšak máme alespoň národní strom. Lípa se objevuje ve státní symbolice například v podobě lipových ratolestí. Ministerstvo zahraničních věcí ji řadí mezi tradiční symboly českého státu, které nejsou zakotvené v ústavě.
Za hranicemi Evropy najdeme řadu zemí, které mají svou národní květinu definovanou mnohem jednoznačněji. A možná vás překvapí, kolik z nich už znáte.
Spojené státy zvolily klasiku. Jejich národním květinovým emblémem je růže.
Kongres ji tímto symbolem ustanovil v roce 1986 a prezident Ronald Reagan následně 20. listopadu 1986 vydal příslušnou proklamaci. Status růže je dnes přímo uveden také v americkém zákoníku.
Nebyl přitom vybrán jeden konkrétní druh nebo kultivar. Národním emblémem je jednoduše květina obecně známá jako růže.
Další floristická stálice nás zavede do Mexika. Jiřina (Dahlia spp.) byla prezidentským dekretem v roce 1963 vyhlášena mexickou národní květinou a symbolem tamního květinářství.
Pro Mexiko přitom nejde jen o okrasnou rostlinu. Jiřiny pocházejí z této části Ameriky a jejich historie sahá hluboko do předkolumbovského období. V Mexiku se využívaly také v tradiční medicíně a gastronomii.
Indii reprezentuje lotos indický (Nelumbo nucifera). Indické vládní zdroje jej uvádějí jako národní květinu a připomínají jeho výjimečné místo v indickém umění, mytologii a kultuře.
Lotos vyrůstající z vody a bahna, nad nimiž se otevírá jeho nápadný květ, získal v mnoha asijských kulturách silnou duchovní symboliku. V Indii se objevuje v umění, architektuře i náboženských tradicích.
Singapur vsadil na orchidej, a to ne na ledajakou. V roce 1981 byla z přibližně čtyřiceti kandidátů vybrána jako národní květina Vanda Miss Joaquim, jejíž dnes přijímaný botanický název je Papilionanthe Miss Joaquim. Jde o orchidejový hybrid spojený s Agnes Joaquim, která jej vytvořila na konci 19. století.
Při výběru hrála roli nejen její barevnost, ale také odolnost a schopnost pravidelně kvést. Jedná se o vlastnosti, které měly symbolizovat ducha Singapuru.
Austrálii reprezentuje golden wattle neboli Acacia pycnantha. Jako národní květinový symbol byla oficiálně vyhlášena v roce 1988.
Její žluté květy a zelené listy navíc připomínají australské národní barvy, tedy zelenou a zlatou. Motiv akácie se objevuje na australských mincích, medailích, vyznamenáních a dalších státních symbolech. Austrálie dokonce každoročně 1. září slaví National Wattle Day, který připadá na začátek australského jara.
Jednu z nejvýraznějších národních květin má Jihoafrická republika: proteu královskou (Protea cynaroides). Jihoafrická vláda ji oficiálně uvádí mezi národními symboly země.
Její nápadná květenství jsou největší v rámci rodu Protea a rostlina je typická především pro jihozápadní a jižní části Jihoafrické republiky.
Méně známý vám bude pravděpodobně argentinský ceibo (Erythrina crista-galli), strom s nápadnými červenými květy. Jeho květ byl za národní květinu Argentiny vyhlášen dekretem v roce 1942. Při výběru hrála roli obliba mezi veřejností, rozšíření rostliny i její přítomnost v místních legendách, folkloru a kultuře.
Před ceibem se přitom uvažovalo také o magnolii. Ta však byla nakonec odmítnuta mimo jiné proto, že nejde o původní argentinskou rostlinu.
Kdybychom uspořádali rychlou anketu, pravděpodobně by většina z vás přiřadila k Japonsku nádhernou sakuru. A není to náhoda.
Sakura patří k nejvýraznějším symbolům japonské kultury. Japonské diplomatické zdroje ji popisují jako rostlinu, která zemi mimořádně silně reprezentuje. S japonským jarem je také po staletí spojená tradice hanami, tedy pozorování kvetoucích sakur.
Jenže vedle sakury stojí ještě chryzantéma. Ta je úzce spojena s japonskou císařskou rodinou a její motiv najdeme například na nejvyšším japonském státním vyznamenání.
A co je tedy skutečnou národní květinou Japonska? Odpověď není jednoznačná. Japonské knižní zdroje upozorňují, že Japonsko nemá národní květinu stanovenou zákonem a za květinové symboly země jsou tradičně považovány obě květiny.
Národní květiny ukazují, jak silnou roli mohou rostliny v lidské kultuře hrát. Někde připomínají místní přírodu, jinde historii, tradici, hospodářství nebo hodnoty, se kterými se země identifikuje. A někdy je nejzajímavější právě to, že žádná oficiální národní květina neexistuje.
Až tedy příště vezmete do ruky růži, pivoňku, jiřinu, orchidej nebo proteu, možná v ní neuvidíte jen další materiál do vazby. Za každou z nich může být i příběh země vzdálené tisíce kilometrů.
Chcete s nimi tvořit i vy? Růže, pivoňky, jiřiny, orchideje, protey a spoustu dalších květin najdete v té nejlepší kvalitě u nás v St. Gabriel. Zaregistrujte se do našeho e-shopu a vybírejte z čerstvé nabídky.
